Únor 2016

Relaxační video 01

28. února 2016 v 11:30 | Death_angel |  Uklidňující videa
Nejen, že je toto video doprovázeno velmi příjemnou hudbou, ale ukazuje v celé své kráse naší planetu Zemi a vždycky mě nutí k zamyšlení... Naše země je nádherná, bohatá na přírodní úkazy, přírodní bohatství a divy a opravdu mě mrzí, jak se k ní jako druh žíjící zde chováme. Každopádně užijte si příjemnou neděli a na chvíli vypněte denní starosti a proleťte se alespoň pohledem a myšlenkami v ráji daleko od každodenních starostí a povinností.

zdroj: youtube.com

Relaxace a meditace

28. února 2016 v 11:09 | Death_angel |  Rozcestníky



Relax day

28. února 2016 v 11:02 | Death_angel |  Uklidňující videa
Krásný nedělní den všem bloggerům, od samotného rána mě rozčilují dvě věci, je neděle = konec víkendu, svíravá bolest v krku, pocit jako bych spolkla obrovskej kaktus a nemohl ani zpět, ale ani dolů. Samozřejmě s bolestí v krku jde ruku v ruce mírná bolest hlavy. Proto dnešní den budu trávit v posteli s horkým čajem od mého milovaného, protože umí nejlepší čaj ze všech (výborně ochucený, hodně medu a citrónu) a taky je nejlepší, protože je s donáškou až do postele a nemusím si ho vařit sama. K obědu nám udělám domácí ryze exotickou thajskou polévku Tom Kha Gai a budu doufat, že mi zítra bude dobře. Všude řádí chřipky a už druhým rokem jsem na sebe pyšná, že ji vždy dostanu až po chřipkové epidemii v momentu, kdy už si myslím, že nemá šanci přijít...

010

Pro pobavení

28. února 2016 v 9:30 | Death_angel |  Rozcestníky


Galerie obrázků

28. února 2016 v 9:27 | Death_angel |  Rozcestníky


Ještě pět minut...

25. února 2016 v 15:18 | Death_angel |  Myšlenka týdne
... tak přesně touto větou začíná můj den, mé ranní probuzení, má mrzutost z brzkého vstávání... Pokud bych měla klasifikovat části dne podle známek ve škole, tak ráno je opravdu nejhorší a nechala bych ho propadnout, bez možnosti reparátu... Zvláště pokud pracuji v nepřetržitém třísměnném provozu jako porodní asistentka... Jak ráda bych se vrátila do dob studia či dětství, kdy mě maminka chodila budit slovy: ,,vstávej, je ráno!'' Ten vykřičník je tam proto, že jsem od přírody a od dětství velkej spáč, kdyby bylo po mém prospala bych většinu života. Bohužel se vstupem do zaměstnání a nekonečně se opakujících povinností vstát a jít do práce, se mi nedaří. Nehledě na to, že jsem zatím, jak se ve nemocnici říká: ,,mladá a bezdětná, co má energie, že by ji mohla rozdávat''. Pro mě samotnou je spánek velice důležitý, při něm se zrelaxuji, zregeneruji po předchozí náročné směně nebo celém dnu a hlavně když to lze, snažím se naspat něco dopředu. Nikdy totiž ve zdravotnictví nevíte, kdy se vám nastřádaná energie bude hodit. Druhou a odstrašující představou jsou potomci, protože od momentu porodních bolestí, přes přivedení vlastního potomka, který poprvé procitne na světlo světa, veškerý spánek řekněme na 4 roky skončí, obejme nás po vyčerpávajícím porodu a se slovy, uvidíme se za pár let a prostě odejde... Nemám strach z těhotenství ani porodu, ale mám vážné obavy o můj spánek, který se po porodu změní v něco, za co bych později dala půl království a drahé kamení... Za trochu klidu, ticha, tmy a snů, bez pláče a řevu potomstva... :-P

Ilustrační animace: tumblr.com

Šaty dělají člověka

25. února 2016 v 12:12 | Death_angel |  Rozcestníky


Beauty & Health

25. února 2016 v 11:54 | Death_angel |  Rozcestníky